Z mých nočních fotografických toulek.

4. 09. 2009 10:00:00
Noční Praha má svou tajuplnou atmosféru, kterou na svých fotografiích zvěčnilo skvělým způsobem už mnoho fotografů. I já jsem té tajemné atmosféře podlehl a snažil se jí trochu zachytit.

Fotografování v noci je o něčem jiném, než přes den. O tom jsem se velmi rychle přesvědčil. Také mi došlo, že budu muset používat stativ, jelikož můj tehdejší fotografický přístroj neměl stabilizátor obrazu. To byla jedna z příčin proč moje noční fotografie vypadaly dost úděsně. Rozplizle, rozostřeně i přesvětleně, no prostě strašně. A tak jsem z postele vytáhl stativ na kameru, na něho jsem namontoval fotoaparát a tradááá do ulic, uliček, na nábřeží i do různých zákoutí Staré Prahy.
Samozřejmě, že jsem začal klasicky na nábřeží s výhledem na osvětlené Hradčany s Karlovým mostem. Nějaký čas jsem se prostě choval jako turista a pořizoval jsem snímky jako většina těch, co přijedou do Prahy poprvé. Až po čase bylo mou snahou začít fotografovat v noci i jinak. A tak jsem se začal toulat po nocích křížem krážem historickými čtvrtěmi Prahy.
Za čas mi došlo, že jestli chci nějakým způsobem zachytit tajemnou atmosféru některých míst, tak budu muset mít oči dokořán. Také jsem si poněkud pozdě uvědomil, že někdy je lepší fotografovat černobíle. Současně jsem začal vnímat noční atmosféru jednotlivých čtvrtí. Ta není všude stejná. Jinak působí Malá Strana oproti třeba Vinohradům.
Brzo jsem našel místa, ze kterých přímo tajemná atmosféra sálala. Jak však tohle dostat na fotografii? Opět mi došlo, že hodně záleží na úhlu pohledu i na tom, jestli fotografie je černobílá nebo barevná. Dalším faktorem, co hodně ovlivňuje výslednou fotografii, jsou věci a objekty na ní zachycené. Zvláště ve dne mne štvalo, že je extrémně vidět, jak jsou mnohé staré domy v ulicích posprejované, stojí u nich automobily a sem a tam chodí davy lidí. Je holt těžké vyfotografovat starobylé uličky, aby snímky zachycovaly jen to, co chcete. Stejná potíž nastává někdy i při nočním fotografování. Vzpomínám si, jak jsem stál u jednoho průchodu, kterým pořád chodili nějací lidé. Já už jsem skoro ohlodával stativ, když teprve po dvaceti minutách byl na okamžik prázdný a mně se jej podařilo vyfotografovat. Jindy na konci krásné uličky stál automobil, který by na fotografii působil jako pěst na oko. Bylo by asi pohodlnější jej ze snímku dodatečně vyretušovat, ale já jsem začal hledat takový úhel pohledu, při kterém by vůz nebyl vidět nebo by byl ukryt ve stínu. To se mi podařilo, a jestli mě někdo pozoroval, tak viděl postavu, která chodila sem a tam, přičemž všelijak manipulovala se stativem.
Vzpomínám si, jak jsem jedné noci zašel na železniční most, co vede z Vyšehradu na Smíchov. Fotografoval jsem v klidu osvětlené nábřeží a Vyšehrad, když pojednou mou pozornost upoutala pavučina u jednoho světla, nad pilířem mostu. V ní se nacházel pavouk, co vypadal v tom osvětlení dost zvláštně. Rozhodl jsem se, že jej vyfotografuji. A tak jsem dal stativ do vodorovné polohy, zapříčil jsem ho v zábradlí a naklonil jsem se nad fotografickým přístrojem. Na most však náhle vjel vlak a ten se okamžitě roztřásl. Když přejel, tak jsem se znovu soustředil na fotografování. Jenže z opačné strany na most vjel jiný vlak. S protaženým obličejem jsem pociťoval vibrace mostní konstrukce a čekal jsem, až on přejede. Když zavládl klid, tak se má pozornost zcela soustředila na pavučinu a toho, co jí vytvořil. Pořídil jsem pár snímků a chtěl jsem stativ ze zábradlí vytáhnout. Jenže on se tam zapříčil a nešel ven. Zároveň jsem spatřil, jak z obou konců mostu jdou ke mně lidé, přičemž mi došlo, že neprojdou. A jim se záhy naskytl pohled na postavu, co zuřivě manipuluje se stativem v zábradlí. Po chvíli se mi jej podařilo vytáhnout, načež kolem mne prošli rozesmátí lidé. Asi jsem holt vypadal dost komicky.
Díky fotografování jsem poznal kdejaká zákoutí i zajímavá místa, což mne přinutilo se zajímat o historii Prahy. A tak jsem začal fotografovat i jednotlivé domy a kostely.

2-Ulička Jana Červeného-Mala Strana
3-Janáčkovo nábřeží-Smíchov
4-Brána Pražského hradu
5-Socha-Františkánská zahrada-Nové město
6-Socha-Čechův most
7-Jungmannovo náměstí-Nové Město
8-Socha Franze Kafky-Staré Město
9-Průchod-Hlavsova a Melantrichova ulice-Staré Město
10-Loretánská ulice-Hradčany
11-Řetězová ulice-Staré Město
12-Emauzy-Praha 2
13-Thunovská ulička-Malá Strana
14-Staroměstské náměstí
15- Thunovská ulička-Malá Strana
16-Kostel Nejsv. srdce Páně-Nám Jiřího z Poděbrad
17-Saská ulička-Malá Strana
18-Dům na Staroměstském náměstí
19-Zákoutí ulice U obecního dvora-Staré Město
20-Mánesův most
21-Kampa
22-Obelisk-Pražský hrad
23-Zákoutí v Cihelné bráně-Vyšehrad
24-Pohled na Novotného lávku a Smetanovo nábřeží ze Střeleckého ostrova
25-Ulička Řásnovka-Staré Město
26-Stín stromu – fotografováno z Hlávkova mostu
27-Betlémská ulice-Staré Město
29-Průchodní ulička-Staré Město
30-Palackého most
31-Fotografováno u Táborské brány-Vyšehrad
32-Svíčka-Kampa
33-Anežská ulička-Staré Město
34-Podloubí-Uhelný trh-Staré Město
35-Schody-Kampa
36-Zlatá ulička-Staré město
37-Lucerna a fontána-Fotografováno před Karolinem-Staré Město
38- Anežská ulička-Staré Město
39-Socha u kostela Sv. Petra-Petrská ulice-Nové Město
40-Kostel Sv. Ignáce-Karlovo náměstí
41-Apolinářská ulička-Praha 2
42-Fontána-Křižovatka Americké a Záhřebské ulice-Vinohrady
43-Zákoutí-Hladová zeď-Petřín
44-Staré zámecké schody-Hradčany
45-Pohled na Vltavu z náplavky Rašínova nábřeží
46-Ulice Na Slupi-Praha 2
47-Vyšehradské hradby
49-Valdštejnská ulice-Malá Strana
50-Celetná ulice-Staré Město

1.jpg2.jpg3.jpg4.jpg5.jpg6.jpg7.jpg8.jpg9.jpg010.jpg011.jpg012.jpg013.jpg014.jpg015.jpg016.jpg017.jpg018.jpg019.jpg020.jpg021.jpg022.jpg023.jpg024.jpg025.jpg026.jpg027.jpg028.jpg029.jpg030.jpg031.jpg032.jpg033.jpg034.jpg035.jpg036.jpg037.jpg038.jpg039.jpg040.jpg041.jpg042.jpg043.jpg044.jpg045.jpg046.jpg047.jpg048.jpg049.jpg050.jpg

Autor: Jan Pinz | pátek 4.9.2009 10:00 | karma článku: 30.24 | přečteno: 2435x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Jan Hulik

Stokrát ne a stokrát ano, aneb život na houpačce ve čtyřech manželských kapitolách - I.

Je to jako kolotoč, ze nějž se za jízdy nedá vystoupit. Trefnějším přirovnáním by mohla být lochneska, ale ta dnešní ve velkém lunaparku, podobající se tzv. dráze smrti, ze které to nejen na té dráze, ale i v břiše dělá přemety.

17.2.2019 v 10:00 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 203 | Diskuse

Jan Jílek

Bdění a snění

Co jsem doma z nemocnice, probouzím se dost časně zrána. Asi stařecká nespavost. Ale na druhou stranu, každé probuzení znamená zlepšení stavu. Už se nemusím bát bolesti ze zakašlání.

17.2.2019 v 7:18 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 307 | Diskuse

Karel Ábelovský

Komu zvoní hrana? II. (nebo jen dvojka, chcete-li)

Je to takový zvláštní fenomén, dalo by se říct. Možná to znají i jiní blogeři, tedy pokud si v administraci občas prohlédnou grafy návštěvnosti, čtenost starých článků a podobně. U mne je to článek "Komu zvoní hrana" který je čten

16.2.2019 v 18:48 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 352 | Diskuse

Pavel Hewlit

Erotická koupel (lyrika)

Koupelnou se rozlila vůně jako popohnaná závanem větru, třebaže ten závan patřil rozevření županu a jeho svlečení a uložení na prádelní koš vedle umyvadla.

16.2.2019 v 11:12 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 547 | Diskuse

Jan Jílek

Restrepo

Podíval jsem se na netflixu na dokument, který údajně vysílala i Česká televize: „Restrepo.” Na České televizi prý nebyl kompletní, zde na netflixu, tedy celý.

16.2.2019 v 2:02 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 613 | Diskuse
Počet článků 113 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1127
Jsem jen jeden z těch mnoha, co píši a fotografují.

Najdete na iDNES.cz